News:

Přihlašte se: SONP
Právě probíhá:-----
Prosím hlásněte: SONF-třetí kolo

Ta holka Isabella-Kapitola 2

3. března 2012 v 13:47 | Kulí =)


Ta holka, Isabella-Kapitola 2

Měl hnědé, delší vlasy, střih na Biebra , modré oči a hlavně krásný úsměv.
"Můžu dál?"zavřel za sebou dveře a najednou jsem nebyla sama, byly jsme tu mi dva.
"Už si tady"změřila jsem si ho pohledem. Mohlo mu, být tak 13-14. Byl vyšší než já a bylo vidět, že má i svaly.
"Promiň"řekl a pomaličku šel ke dveřím. Už je otvíral, ale náhle se zarazil a podíval se mi do očí.
"Neřekneš mi, abych tu zůstal?"
"Nepotřebuju tě, nepotřebuju nikoho"
Sedl si na postel vedle mě, nastalo ticho.
"Proč jsi vlastně tady?"ještě chvíli mě přemlouval, abych mu to pověděla, a já mu podlehla. Vyklopila jsem mu celý svůj příběh, o tátovi, mámě. Bývalém životě a o tom co se stalo dneska. Zdálo se mi, že mi rozumí, jakoby zažil něco podobného. Chvilku jsme si povídaly, dozvěděla jsem se, že se jmenuje Dominik a je tu už přes dva roky. Když byl malý, táta chodil často domů opilý, ze začátku jenom řval po jeho matce, potom i po něm. Jeho máma potom zemřela a otec ho začal mlátit. A proto ho dali sem.
"Víš, není to tu zas tak špatně, jak se na první pohled zdá. Najdeš si tu plno kamarádů a…"
"Holku? V mém případě kluka"kývnul.
"Chceš, provedu tě po Děcáku"mrknul na mě a já souhlasila.
Vyšli jsme z pokoje a on jako správný Gentleman, mi podržel dveře, oba dva jsme se tomu smáli. Všichni na nás závistivě koukali, ale on toho nenechal a dál se ke mně choval jako k nějaký, princezně.
Provedl mě celým děcákem, spolu jsme se smály každé blbovině. A najednou jsem věděla, že už nejsem sama, on byl teď můj kamarád. Všechno mi vysvětlil, pomohl mi vybalit.

"Měly bychom jít na večeři. Pojď"řekl a chytl mě za zápěstí, takhle dobrovolně mě táhl až do jídelny, pořád na nás všechny holky zíraly.
"Závidí ti"
"A co prosím tě?"zasmála jsem se
"Že jseš pěkná a že sem s tebou já"Pak mi došlo, že ho tady chce asi každá, já nic k němu necítila. Byly jsme jen kamarádi.
"Jé Bello, koukám, že ses už skamarádila. Představíme tě ostatním"Michaela zazvonila na zvonek a všichni utichly.
"Děcka, tohle je Isabella, Bella, Chovejte se k ní pěkně, neměla to jednoduché, jako tady všichni. Vzpomeňte si na vaše začátky a chovejte se k ní pěkně."všichni se zase začaly bavit. Teď když tu vedle mě nestál Dominik, nedívaly se na mě všichni. Spíš mě ignorovali, Michaela mi řekla, ať se jdu posadit na volné místo. Začala jsem po místnosti rejdit očima a hledat volné místo.
"Hej Bello!"Zavolal na mě Dominik a gestem mi naznačil, ať jdu za ním. Přišla jsem a posadila se ke stolu, kde seděl on a ještě plno dalších kluků. Byla jsem tu jediná holka. Domča mi všechny kluky představil, všichni byly moc fajn a chovaly se ke mně jakoby, jsme se znali odjakživa.
Nová rodina?
To zase ne, možná se tak ke mně chovají jen ze začátku. Třeba Dominik jde za každou novou, z lítosti?
Rychle jsem zatřepala hlavou. Proč myslet na budoucnost, rozhodla jsem se že se nebudu ohlížet zpět ani do předu. Budu žít současností. Musela jsem se usmát, mezitím mi Michaela donesla rohlík, po dlouhém přemlouvání jsem Domču přemluvila, že si to zvládnu namazat sama.
"Nejsem postižena!"zasmála jsem se a vytrhla mu rohlík z ruky.
"Jo, ale tvrdohlavá"jeho nejlepší kámoši Michael se začal smát a najednou se na nás všichni dívaly. Začala jsem se červenat, a tak jsem si rychle namazala rohlík. A když se všichni otočily a vyplázla jsem na Domču jazyk.
"Jendou ti ho vytrhnu"pronesl posměšně.
Pomalu se jídelna začala vyprazdňovat a zůstala tu jen nějaká holka a její kamarádky. Samozřejmě jsme tu ještě byli my. Já, Domča, Michael, Bob. Ta holka na nás celou dobu zírala, bylo to strašně nepříjemné. Pořád jsem si tu nebyla tak nějak jistá, vím, že kdyby semnou nebyl Domča, ztratím se tu.
Najednou ta holka stála mezi mnou a Domčou.
"Domí, přijdete za námi potom? Můžeme zahrát flašku"řekla. Vůbec se mi nelíbila, měla delší blonďaté vlasy, hodně make-upu a byla taková až moc umělá.
"Příjdem"řekl a všichni se začali smát. Ta holka jen odkráčela a neuniklo my, jak ji všichni civí na prdel. Ještě než nadobro opustila jídelnu otočila se a poslala Domčovi vzdušný polibek. Po mě však šlehla pohledem, a to byla ta chvíle, kdy mi došlo, že z nás kamarádky nebudou.
"To byla Karina"prohlásil Domča hned, jak si všimnul jak na ni civím. Bylo tu ale víc věcí, které mi nebyly jasné, ale nechtěla jsem se na ně ptát před Michaelem a Bobem. Ti zrovna hrály soutěž kdo si nahází víc lupínků do pusy bez toho aniž by mu upadnul. Byla to moje příležitost.
"Domí, můžu se tě na něco zeptat"zašeptala jsem, ale toho si Michael s Bobem všimli a lupínky najednou byly nepodstatné.
"Jasně"naznačila jsem mu, že to chci říct jen jemu.
"Já ji doprovodím do pokoje. Počkejte na mě v pokoji u Karin"odešli jsme. Zase ta ulička, bylo to tak nepříjemné procházet, tou uličkou. Všichni na mě zíraly, šuškali si nějaké výmysly. Ukazovaly si na nás, ale Domčovi to bylo očividně jedno. Vešly jsme ke mně do pokoje a on se pohodlně usadil na postel.
"Takže co jsi potřebovala?"úsměv mu pořád n nemizel s tváří.
"Já jen, co je to flaška?"najednou na mě začal nechápavě zírat.
Panebože, jsem úplně nemožná. Teď si o mě myslí bůhvíco už nebudeme kamarádi. Trochu si povzdechl, ale potom se dal do vysvětlování: "No to se prostě točí flaškou a na koho to padne, se ho zeptá…."vysvětlil mi tu hru celou a potom ještě dodal: "Pojď semnou uvidíš to na vlastní oči"Chvíli jsem váhala, přišlo mi to hrozně snadný a dětinský prostě dáváš úkoly a ptáš se na různý otázky. Ale potom jsem si řekla proč ne a šla jsem s Dominikem ke Karin.
Vešli jsme do jejich pokoje a Karin se na nás, no spíš na mě hned otočila.
"Co tady dělá ona?"
"Bude hrát s námi"obě dvě jsme vrhli na Dominik naštvaný pohled. Cože? Nechci s nimi hrát tuhle dětinskou hru!
"No to teda nebude!"
"Jestli ona ne tak já taky"řekl naštvaně Dominik a vyšel z pokoje, nezapomněl třísknout dveře. Karin po mě hodila pohledem a já jako tichá myšička se vyplazila z místnosti.
Chtěla jsem jít za Dominikem, ale nikde jsem ho neviděla. Šla bych ho hledat, ale byla jsem si jistá že bych se dřív ztratila. A tak jsem šla do pokoje. Byla jsem vyčerpaná, stalo se toho dneska tolik. Převlékla jsem se do pyžama, lehla si a do pěti minut jsem spala.
-------
Bylo ráno, podívala jsem se na hodinky. Za dvě minuty šest, všichni ještě spaly. A tak jsem se rozhodla, že o tu trochu prozkoumám. Převlékla jsem se do kraťásků a růžového trička na ramínka. Sešla jsem schody a vešla do předsíně. Naproti východovým dveřím byly ještě jedny. Nevěděla jsem, jestli tam můžu nebo ne, ale bylo mi to fuk. Co se může stát? Opatrně jsem zatáhla za kliku a otevřela dveře.
Přede mnou se objevila nádherná a velká zahrada. Vrátila jsem se zpátky ke skříňce a přezula si papuče za tenisky. Potom jsem vyšla na zahradu, svítilo sluníčko a venku bylo moc příjemně. Nadechovala jsem se čerstvého vzduchu. Sice jsem nevěděla, kam jdu, prostě jsem šla na konec zahrady. Když jsem tam došla, uviděla jsem, že se dá jít ještě dál. Prošla jsem skrz stromy a uviděla, že na konci téhle poloviny zahrady, je lavička a na ni seděl nějaký kluk. Šla jsem směrem k němu, u večeře nebyl. Ne že bych si všimla všech lidí, co tam byly, ale všichni kluci seděli s námi a tenhle tam stopro nebyl.
Cukl sebou, když si všiml, že stojím skoro za ním.
"Já promiň, nechtěla jsem tě vylekat."On však dál mlčel, vlasy měl podobné jako Dominik, akorát že blonďaté. Ve tváři byl trochu jiný, celkem byly s Dominikem úplně jiní, jen ty vlasy měly stejné.
"Neviděla jsem tě na včera na večeři"
"A já tě zase nikdy neviděl tady"pronesl chladně, mluvil tiše, ale rozumět mu bylo. V hlase měl smutek.
"Můžu si tu sednout"mlčel. Dál jsem se na nic neptala a sedla si před něho na trávu. Dívala jsem se na něho a on po chvilce taky zvednul hlavu a začal se dívat na mě. Měl modré oči, takové hluboké a hlavně utrápené. Dominik měl vždycky v očích radost. Dívaly jsme se tak na sebe a já ztratila pojem o čase, nevím, jak dlouho jsme tam tak seděli, ale po chvíli už jsem měla toho ticha dost.
"Jak dlouho tady jsi?"
"Zhruba dva měsíce"
"Nezeptáš se, jak dlouho jsem tady já?"
"Ne. Vím to, jseš tu od včerejška. Jinak bych tě viděl."pronesl a dál se mi díval do očí. Tolik mě to znervózňovalo, ten jeho chladný klid.
"Proč jsi tady?"řekla jsem a sklopila pohled.
"Rád tady přemýšlím"
"Já nemyslím tady na zahradě, trubko. Já myslím v děcáku"poslední slova jsem skoro zašeptala, bylo to takové divné ptát se ho na tyhle věci. On se však zhluboka nadechl a začal vyprávět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nanashi Nanashi | E-mail | Web | 3. března 2012 v 14:23 | Reagovat

POKRAČOVÁNÍ! POKRAČOVÁNÍ! RYCHLE! PIŠ! MUSIM TO VĚDĚT PROČ TAM JE! XD
No prostě dokonalý! XD

2 Kulí =) Kulí =) | 3. března 2012 v 14:34 | Reagovat

[1]: DÍky =) xD A mám rpo tebe smutnou zprávu :( Teď je na řadě Bez srdce a až potom Ta holka Isabella :( xD

3 Nanashi Nanashi | E-mail | Web | 3. března 2012 v 16:11 | Reagovat

[2]: Ále, BS počká! Potřebuju THI XD

4 BbnvWigedy BbnvWigedy | E-mail | Web | 21. září 2017 v 7:45 | Reagovat

loans payday loans - http://paydayvax.org/
10 dollar payday loan <a href="http://paydayvax.org/">payday loans</a> ’

5 BlopEquini BlopEquini | E-mail | Web | 22. září 2017 v 13:06 | Reagovat

canadian payday loans
<a href="http://loansvtna.org/">fast payday loans</a>
loanmax title loan
<a href=http://loansvtna.org/>payday loans no credit check</a> ’

6 Vffgpeets Vffgpeets | E-mail | Web | 23. září 2017 v 3:38 | Reagovat

low cost cialis
<a href="http://cialisivndh.com/">cialis</a>
cialis online pharmacy
<a href=http://cialisivndh.com/>cialis generic</a> ’

7 Vqvqpeets Vqvqpeets | E-mail | Web | 24. září 2017 v 19:57 | Reagovat

cialis original
<a href="http://gawcialis.com/">cialis online</a>
cialis uk pharmacy
<a href=http://gawcialis.com/>cialis online</a> ’

8 FfvgExhify FfvgExhify | E-mail | Web | 24. září 2017 v 20:12 | Reagovat

cialis india
<a href="http://veucialis.com/">cialis online</a>
price of cialis
<a href=http://veucialis.com/>cialis online</a> ’

9 LewfhPrifs LewfhPrifs | E-mail | Web | 26. září 2017 v 3:24 | Reagovat

viagra cost canada
<a href="https://viagrawasdc.com/">viagra online</a>
generic viagra soft tabs
<a href="https://viagrawasdc.com/">generic viagra</a> ’

10 Lmazintolf Lmazintolf | E-mail | Web | 28. září 2017 v 20:19 | Reagovat

online loan
<a href="https://paydayrvyaf.com/">best payday loans</a>
car loan website
<a href=https://paydayrvyaf.com/>payday loans</a> ’

11 Fvrcintolf Fvrcintolf | E-mail | Web | 30. září 2017 v 16:26 | Reagovat

personal loans no credit
<a href="https://cashadvanceamericasev.org">payday loans near me</a>
paydayloans chicago
<a href=https://cashadvanceamericasev.org>cash advance america</a> ’

12 Febbbiaple Febbbiaple | E-mail | Web | 1. října 2017 v 3:37 | Reagovat

1000 no fax payday loan
<a href="https://paydaykmae.com">cash advance loans</a>
small payday loans online
<a href="https://paydaykmae.com">payday loans</a> ’

13 FwjjEquini FwjjEquini | E-mail | Web | 4. října 2017 v 12:31 | Reagovat

loans now
<a href="https://paydayllae.com/">best online payday loans</a>
apply for payday loan online
<a href=https://paydayllae.com/>payday loans online</a> ’

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama